Melbourne

Čtvrtek 17. května

Pro přespání na cestě z Blue Mountains do Melbourne jsme si vybrali město se skvělým názvem Wagga Wagga. Ráno jsme se vyfotili s cedulí, proběhli si město, ulovili pár kešek a pokračovali v nekonečné jízdě do Melbourne. Ono to vlastně ani není zas tak daleko (na australské poměry), ale když tady mají maximální rychlost 110 km/h, tak se ta cesta docela vleče. Navečer jsme tedy dorazili do Melbourne a šli se ubytovat k Číňanům. Řekli jsme si, že zkusíme nějaké dobrodrůžo a zamluvili si ubytování, které na Bookingu nemá ještě žádné hodnocení a bylo přidáno asi před týdnem. Počítali jsme s tím, že to může být strašně dobré (všechno nové, hostitelé se budou snažit, aby dostali kladné hodnocení, atd.) a nebo taky strašně špatné. Bylo to ubytování ve starém rodinném domě, kde bydlí číňané a některé pokoje (vybavené ve velmi čínském stylu) pronajímají jako hotel. No ve zkratce – dobré to nebylo. Ale neskončili jsme v hot-potu, takže to vlastně považujeme za úspěch.

Pátek 18. května

Ráno jsme vyrazili do města. Jezdí nám tam přímá tramvaj 48 a tak jsme si koupili místní chobotničkovou kartu (myki) a drkocali se asi 45 minut do centra. Prohlédli jsme si katedrálu a vyrazili na velice populární Federation square. Po cestě jsme se pokusili o pár kešek, většinou byly ale v zaplivaných uličkách plných pouličního umění a feťáků, a tak je většinou přešli. Federation square bylo překvapivě zastavěné a poté co jsme načerpali nějaké mapičky v místním návštěvnickém centru, šli jsme hledat jídlo. Do china townu. Je špinavý jak se sluší a patří. Odpoledne jsme se prošli místníma pasážema a projeli historickou tramvají, která jezdí okolo centra zadarmo a občas z reproduktoru zazní nějaká středně zajímavá místní informace.

Sobota 19. května

Dnes se na Federal Square konal multikulturní festival u příležitosti Buddhových narozenin. Stejný festival jsme potkali minulý týden v Sydney, ale tam nám to časově moc nevycházelo, takže jsme využili příležitosti a zašli na něj tady v Melbourne. Byla tam spousta stánků nabízející převážně asijské jídlo, nějaké náboženské rituály, předcvičovali tai-chi a podobně. Zúčastnili jsme se čajového obřadu, což byl moc příjemný začátek dne. Pak jsme se šli potloukat do místních parků a botanické zahrady, zašli na oběd do čínské čtvrti, prošli si řeckou čtvrť, která vůbec nebyla řecká, prohlédli si místí výstaviště a okolo muzea se lenivě odsunuli z města.

Tak obecně ale musíme zhodnotit, že po nadšení ze Sydney na nás Melbourne příliš nezapůsobilo. Asi holt nejsme fanoušci pouličního umění a je tady na nás příliš rušno a špinavo.