Canberra

Středa 23. května

Ráno balíme a vyrážíme směr Canberra. Nejdřív jsme ale skočili na místní poloostrov a šli se podívat na místo, kde bývají tuleňi a delfíni. Byl to kousek cesty a viděli jsme jenom pár tuleňů, jak lebedí ve vlnách. Delfíni se schovávali.

Cesta byla pěkná, horama a zatáčkama. Po cestě jsme dokonce viděli pár klokanů. Když jsme dojeli na pobřeží poblíž Edenu, rozhodli jsme se věnovat trochu času pozorováním (spíše hledáním) velryb. Dojeli jsme na místo Boylovy věže (která byla vystavena právě k pozorování velryb) a dali si oběd na útesu. Bohužel, velryby se nám schovávaly. Velryby-My 2:0. Cestou zpátky si alespoň na klidné cestě vyzkoušela Martinka řízení vlevo. Prý nic moc, ale docela jí to šlo.

Cestou dál jsme udělali ještě jednu krátkou zastávku, ale nepochodili jsme opět ani s velrybami, ani s keškou. Večer jsme se ubytovali v karavanovém parku v Broulee. Měli to pěkné, ale internet jsme vypotřebovali za 10 minut. Tak jsme se museli socializovat.

Čtvrtek 24. května

Ráno jsme udělali ještě jeden pokus o velryby. V zálivech u Broulee nám aplikace hlásila několik spatření v posledních dnech. Bohužel, opět jsme selhali a tak velryby vedou 3:0.

Vyrazili jsme tedy směr Canberra, nicméně s plánovanou zastávkou v národní parku Tidbinbilla. Po cestě jsme potkali pár kolokanů a našeho prvního Emu. Odpoledne jsme dorazili k největší atrakci národního parku, a to 70m velké anténě pro komunikaci s vesmírnými sondami (DSCCC, Deep Space Communication Center Canberra). Ty se totiž jen tak někde neschovají. Prošli jsme si jejich muzeum, pofotili antény a vyrazili na pár kešek okolo. Pofotili jsme tam více antén a ještě víc klokanů. Jeden z nich moc neutíkal a tak jsme udělal pár snímků z blízka. Nakonec nás odměnili fotkou s klokany a anténou najednou!

Za šera jsme se vyrazili ubytovat na Canberskou univerzitu. Po cestě nás však zastavil tlustý stín u silnice, který jsme určili jako Wombata. Zabrzdili jsme, jak nikdy jindy a šli fotit. Wombat byl ale plachý a tak za chvíli zalez do nory a fotit si nechal jenom zadek.

Univerzitu jsme našli, i když to dalo práce. Sdílený apartmán byl pěkný a moc lidí jsme tam nepotkali (i když tam někdo byl).

Pátek 25. května

Ráno jsme vyrazili na autobus do centra. Koupili jsme si lístky a jeli. První pokus byl skoro úspěšný, do centra nás zavezl, ale promeškali jsme naši zastávku a další byla až 8km za centrem. Naštěstí jsme měli ty celodenní jízdenky, tak jsme sedli na bus obráceně a úspěšně dorazili poblíž starého parlamentu. Udělali jsme si procházku okolo k tomu novému.

U starého parlamentu nás zaujalo setkání, vypdající jako festival hippies a bezdomovců. Při bližším zkoumání jsme zjistili, že je to velvyslanecví domorodých kmenů (nazývané Aboriginal Tent Embassy). Mají reprezentovat místní obyvatelstvo u vlády a dělají tak s pár přestávkami už asi 40 let. Nikdo je ale neuznává a musíme říct, že se nedivíme. Squatují tam totiž náměstí ve stanech vypadajících, jako by je vykradli z kontejnerů. Rychle a nenápadně jsme pofotili a pokračovali dále k novému parlamentu, kde jsme zavítali na prohlídku.

Na vstupu sice mají bezpečnostní prohlídku, ale narozdíl od všech jiných se umí vypořádat s Láďovým nožem v kapse. Prostě ho dají do úschovy a vydají při odchodu (Narozdíl od Disneylandu, který člověka pošle půlhodiny zpátky na parkoviště, aby si ho uložil do svého auta).

Parlament bohužel nezasedal, tak jsme si ho jenom prohlédli, vyběhli na střechu a zase šupajdili dál do města. Tady je nutno podotkout, že Canberra je město umělé, vzniklé před necelými 100 lety čistě pro účel hlavnoměstsví. Hodně věcí je zde prvoplánových a tak je vidět, že na ulicích okolo parlamentu toho moc není a moc to tam nežije. Prošli jsme se okolo knihovny a dalších památek a východním mostem přes umělé jezero do centra s obchody a jídlem. Už jsme šilhali hlady a tak jsme zapluli do první vietnamské restaurace a dali si Pho. Obsluha sice nic moc, ale Pho bylo dobré. Káva byla také dobrá, karamelová.

S plnými břichy jsme se odvalili do národního australského muzea a protože zavírají v 5 (a my přišli ve 4), dali jsme si bleskovou prohlídku australského zvířetstva a ranných začátků osidlování a zemědělství.

Večer jsme si ještě dali zmrzlinu v Gelatissimu a vyrazili ulovit Wherigo kešku, kterou jsme přes den postupně zdolávali. Byla poblíž starého parlamentu. A jestli byla přes den tato čtvrť mrtvá, v noci úplné město duchů. Lampy skoro žádné, lidi také ne. Jenom tma, prázdná parkoviště a keška, pro kterou jsme šli. U kešky nás ale čekalo milé překvapení, protože nám ji hlídala vačice! Pofotili jsme si Vačici a i Martinka byla ráda, že jsme na tu kešku šli. Plni zážitku z Vačice jsme se pak přesunuli zpátky na univerzitu a spát.